Jednoramenné mechanické návěstidlo

Tento model je nyní trvalou součástí expozice železničního muzea ČD v Lužné u Rakovníka (odkaz zde )

K již hotovému modelu lokomotivy jsem potřeboval něco pro jeho oživení, volba padla na návěstidlo, protože zastupuje horizontální prvek v plánované menší diorámě. Na internetu jsem si našel výkres a pustil se do stavby. Velmi pěkný detailní popis návěstidel s výkresy, ze kterých jsem vycházel, najdete na stránkách zde. 
Když jsme se jednoho dne se ženou vraceli z výletu, při přejezdu kolejí ve městě Kácov jsem si všiml návěstidla. Náhodou jsem u sebe měl fotoaparát, a tak jsem ihned zastavil a všechno důkladně zdokumentoval. Fotografie mi pomohly se zbývajícími nejasnostmi stavby.

TECHNICKÝ POPIS:

Potřeba umístění návěstidel vznikla se samým zrodem železniční dopravy. První návěstidlo bylo na našem území instalováno roku 1845, od té doby se podoba návěstidel značně změnila. V dnešní době se používají světelná návěstidla, proto se s mechanickými návěstidly setkáme prakticky pouze v muzeu. Signalizace obsluze jedoucího vlaku o stavu na kolejích před vlakem je nutná pro bezpečnou dopravu dodnes.

Mechanická návěstidla se dělila na mnoho podskupin. Jednoramenné návěstidlo patří do hlavní skupiny. Jeho funkcí bylo udávat návěstní znaky: rameno kolmo ke stožáru (červené světlo)= stůj, rameno v úhlu 45º (zelené světlo)= volno.

Konstrukce byla prostá. Stožár měřil okolo 8 m, skládal se ze tří bezešvých trubek o zmenšujícím se průměru. Nahoře měl připevněné návěstní rameno dlouhé asi 180 cm. S ramenem byla spojena páka (na jednom konci se závažím, pro snadnější zvedání do úhlu 45º). Od obou konců páky vedly dráty k mechanice umístěné pod deklem v betonovém soklu. Za ramenem byl připevněn svítilnový výtah se clonou a pověšenou svítilnou. Horní část výtahu byla napojena přes vrcholek stožáru na řetěz. Řetěz končil závažím dole u paty stožáru. Závaží udržovalo svítilnu v pozici. Pokud bylo potřeba sejmutí svítilny, zaměstnanec si svítilnový výtah po vodících drátech přitáhl pomocí řetězu k sobě dolů.

Inspekční dvířka v betonu, pružiny vodících drátů výtahu lucerny, pohled na lucernu a závaží

Návěstidlo v poloze stůj

STAVBA NÁVĚSTIDLA:

STOŽÁR: 

Vše jsem započal stavbou stožáru, neměl jsem k dispozici spodní trubku o největším průměru, a tak jsem ji vytvořil omotáním mokrého papíru okolo menší trubičky. Pod koncem papíru jsem nechal trubičku ještě asi 3 cm dlouhou jako držák pro prácí a také pro pozdější vsazení do soklu. Papír jsem nakašíroval lepidlem Herkules. Po zaschnutí jsem na povrch papíru nalil vteřinové lepidlo a tupováním kapesníkem jsem vytvořil nerovnosti znázorňující budoucí oloupanou barvu.

Stožár ze třech různých průměrů, vrchol stožáru

Pomocí frézky jsem vyvrtal díry pro stupačky a na vrchol jsem z polyuretanového špalíčku vyrobil kryt řetězu, pro vytahování svítilnového výtahu. V závěru jsem vše doplnil maticemi a šrouby.
STUPAČKY: 

Jsou z plastové tyčinky, na konce jsem přilepil vyražená kolečka z plechu. Při lepení na stožár bylo poměrně složité udržet všechny stupačky ve stejné rovině kolmé ke stožáru. 

Stupačky

SVÍTILNA:

Je naohýbaná z hliníkového plechu. Větrací otvory v horní časti jsem vyseknul na vyrážeči. Svítilnu jsem přilepil na svítilnový výtah na horní části stožáru, abych měl při doplňování dalších dílů lepší odhad jejich pozic.

Do svítilny je umístěna dioda s připájenými dráty od baterie tak, aby svítila.

Lucerna vyrobená z plechu, pohled z boku, zavěšení svítilny na část výtahu

CLONA:
Na plech jsem si nakreslil budoucí tvar a pomocí vyrážeče vyseknul otvory pro skla. Vše jsem pak vystřihnul a doplnil obroučkami k otvorům. Skla jsou z čiré fólie.

Při zhasnuté diodě,  prosvícení clony při zapnuté diodě

SVÍTILNOVÝ VÝTAH:

Stavbu výtahu jsem si rozdělil na dvě části. První část jsem hned na začátku stavby přilepil k vrcholu stožáru, jak jsem již uvedl výše. Druhou část jsem stavěl později z plechu, ramena jsou přilepena vteřinovým lepidlem a jsou doplněna o vyseknuté matice. Konce ramen jsou ohnuté pro budoucí vodící dráty. Mezi ramena jsem doplnil držák clony z plechu, olověného drátku a matic.

Obě části výtahu přilepené k sobě, přilepení clony k výtahu

VODÍCÍ DRÁTY PRO VÝTAH:
Jsou z vázacího drátu a jsou protaženy otvory v ramenech až na samý konec stavby, aby se nedeformovaly manipulací. Na spodku jsou doplněny o pružiny z měděného drátku.

RAMENO:  

Uřízl jsem si plechový pásek a na ohýbačce jej ohnul do tvaru L. Uprostřed jsem polovinu L nařezal na proužky, aby se dal celý profil lépe ohnout. Zbytek ramena je z proužků plechu.

Přední část ramene, zadní část ramene s viditelným L profilem

ŘETĚZ:  

Jednotlivé články se spojí dohromady

Pro svítilnový výtah jsem potřeboval řetěz. Doma jsem žádný neměl, a protože jsem potřeboval asi 50 centimetrů, tak jsem si ho z tenkého měděného drátku vyrobil. Jednotlivé články jsem dvěma pinzetami ohýbal do tvaru písmene S a následně je spojoval dohromady.

ZÁVAŽÍ: 

Jsou zhotovena z plechu a z vyseknutých plastových koleček. Závěsy jsou ze zploštělých olověných drátků, plechových proužků a matic.

ŠTÍTEK: 

V počítači jsem si namaloval a vytiskl štítek. Přelakoval lakem X-22 a nalepil na plechovou destičku.

Štítek, stožár má barevná pole pouze z přední strany

STAVBA PODSTAVCE:  

Bednění posypané pískem

Nejprve jsem si na  pevnou čtvrtku rozkreslil a vyřízl budoucí sokl tvaru kvádru. Bednění jsem znázornil nalepením vyříznutých balzových prken různé tloušťky. Vše jsem posypal jemným pískem, přidal pár větších kamenů a zalakoval vodou s Herkulesem. Formičku jsem slepil a vylil sádrou, kterou jsem si namíchal řidší, aby mohla zatéci do všech spár. Pro zvětšení odolnosti jsem do sádry přimíchal notné množství Herkulesu a formu nechal schnout na topení asi 6 hodin.

Hotová forma, forma zalitá sádrou

Po vyjmutí soklu z formy jsem jej pod vodou jen lehce obrousil, abych nezničil obtištěnou kresbu dřeva, pak jsem přiměřenou silou poničil hrany dětským kladívkem, se kterým jsem si hrál, když jsem byl malý. Dopadlo to dobře a sokl zůstal celý. Do celého podstavce jsem následně vyvrtal díru, kterou jsem v závěru protáhl kabely svítilny a vsadil do ní stožár.

Vyjmutý odlitek, usazení stožáru, usazení poklopu

Čtvercový plechový dekl je z leptu Eduard, jeho orámování je z hliníkových proužků. Plech jsem rozřízl na dvě poloviny po úhlopříčce a vystřihnul jsem otvory pro stožár a vsazení vodičů obstarávajících pohyb ramene.
BARVENÍ:

Nejdříve jsem nanesl základní barvu, pak jsem nastříkal bílá a červená pole, pouze z přední strany- pohledová strana pro strojvůdce vlaku. Clony jsou nabarveny transparentními olejovými barvami. Červená clona kraplakem tmavým a zelená clona permanentní žlutí smíchanou s permanentní modří.

Nástřik červených polí, nástřik vrcholku stožáru, základní nástřik ramene

Použité barvy pro barvení návěstidla:

Rameo, pruhy stožáru:	XF-7, XF-1
Lucerna:	XF-1
Poklop, kabely, dráty, řetězy:	opálení nad plamenem + Vallejo black

Pohledová strana strojvůdce a odvrácená strana

Betonový podstavec jsem nastříkal namíchanou barvou, orámování plechu jsem natřel, tak aby byly vidět tahy štětcem. Poklop se mi stále nedařilo nabarvit správným odstínem kovu, tak  jsem ho opálil nad plamenem, což předčilo mé očekávání. V závěru jsem sokl pokapal barvami imitujícími kapky vzniklé během nátěru stožáru obsluhou.

Nástřik základní barvou, přilepení poklopu

Použité barvy pro barvení soklu:

Odstín betonu:	XF-23, XF-53, XF-2, XF-22  v poměru 1:2:1:1
Orámování:	Vallejo- flat yellow

ODŘENINY: 

Pomocí pilníku a rydla jsem po nástřiku základní barvy vytvořil odřeniny škrábáním barvy. 

Zaškrabávané odřeniny, oškrábání barvy na barvu plechu

Některé škrábance a všechny stupačky jsem zvýraznil tužkou.

Odření stupaček tuhou,  horní část návěstidla

Odřené rameno

Rez jsem vytvořil až na konec z nastrouhaných akvarelových pastelek rozpuštěných v ředidle S6006. Špičatým štětcem jsem maloval do oloupané barvy z vteřinového lepidla a některých škrábanců a záhybů konstrukce. Na některých místech jsem jemným tupováním vytvořil „lišej” prosvítající skrz barvu.

Rez prostupující barvu,  zreznutí okolo stupaček, rez u paty stožáru

Horní část návěstidla, rez na vodících drátech pro výtah lucerny

MECH: 

Na betonový podstavec jsem nejdřív nanesl hustý wash, který jsem pak stíral tupováním kapesníkem. Dále jsem provedl lehký dry brush. Mech je zhotoven z nastrouhaných pastelek zelených a hnědých odstínů, zalitý ředidlem (dnes lze použít Pigment Fixer).

Hustý wash, ovrch po technice dry-brush,  přidání mechu

Použité barvy pro patinu:

návěstidlo wash:	umbra přírodní
podstavec wash:	umbra pálená- hustý nátěr
dry brush:	běloba zinková +původní základová barva
rez:	pastelky- různé odstíny oranžové, červené a hnědé
mech:	pastelky-různé odstíny zelené a hnědé

ZÁVĚR:

Stavba mi zabrala asi sedm večerů. I když jsem měl technický výkres, fotografie originálního návěstidla mi při stavbě opravdu velice pomohly. Podstavec návěstidla hodlám částečně vsadit do železničního náspu k modelu lokomotivy. Prosím omluvte zhoršenou kvalitu některých fotografií.

ODKAZY:
stavba lokomotivy
stavba železničního náspu

stavba vagonu 
lepidla, která používám

POUŽITÝ MATERIÁL:

plastové tyčinky a destičky, rezinový špalík, hliníkový plech, vázací drát, měděné a olověné drátky, leptaný plech Eduard, sádra, jemný písek, blaza, Herkules, vteřinové lepidlo, aktivátor

Prameny: internet, originál- Kácov, okres Kutná Hora, Nádražní ulice, časopis Svět železnice 21,22

Tento článek vyšel také v časopise Modelář Extra 10/2008

měřítko- 1/35