Pro realistické ztvárnění pomačkání plechových dílu nebo celé karoserie vozidel jsem se rozhodl modely oplechovávat. Tato technika je jednodušší než vyrábět z plechu celý plášť. Plastová kostra modelu zároveň slouží jako solidní opora, a proto nedochází k pomačkání plechu nešetrnou manipulací s modelem při další práci. Do plechu jdou velmi realisticky vyrobit vrypy a například průstřely.
PRÁCE S PLECHEM:
PRÁCE S PLECHEM:
Plechové desky různých
tlouštěk
|
Pro oplechování se nám hodí plech různých tloušťek, nejvíce jsem si oblíbil jednotlivé desky hliníkového plechu. K dostání jsou i plechy mosazné a měděné. Dále můžeme sehnat i celé plechové svitky. V uměleckých potřebách se dají sehnat plechy hliníkové z jedné strany potažené barvou zlata, mědi či stříbra o tloušťce papíru.
NÁSTROJE A MATERIÁLY:
![]() ![]() |
Nástroje pro tvarování a nýtování. Nástroje pro lepení: aktivátor vteřinových lepidel, vteřinová lepidla, debondér, hadřík, kulatina |
![]() ![]() |
Nástroje pro broušení,leštění a tmelení plechu.
Nástroje pro řezání plechu |
1. ÚPRAVA PLASTOVÉHO POVRCHU:
Oplechovávaný povrch modelu zbavím všech výstupků pomocí kleští a plochu následně zabrousím do roviny.
2. VYROVNÁNÍ PLECHOVÉ DESKY:
Vezmu si celou desku a na hladkém povrchu ji vyleštím a vyrovnám měkkým hadříkem.
3. ROZKRESLENÍ:
Pomocí rydla a ocelového pravítka si rozkreslím tvar budoucí součástky.
4. NAŘEZÁNÍ:
Tenký plech položím na tvrdý podklad (používám prkýnko na maso) a pomocí skalpelu a ocelového pravítka vyříznu potřebný tvar.
Pro oddělování tlustého plechu používám více nástrojů:
a) skalpel:
pomocí ocelového pravítka provedu několik řezů ve stejné linii. Následně plech upnu do ohýbačky a opakovanými pohyby nahoru a dolů pruh oddělím. Ti kdo nevlastní ohýbačku, mohou plech trhat podél pravítka, zde ale dochází k deformaci proužku a je třeba jej následně vyrovnat mezi hroty pinzety.
Řezání tlustšího plechu skalpelem. Oddělení plechu kývavými pohyby |
b) nůžky na plech:
při stříhání dlouhých tenkých dílů, se ustřižený pruh kroutí do spirály a je třeba jej opět vyrovnávat.
5. TVAROVÁNÍ:
Vyříznutou součástku dále tvaruji pomocí ohýbačky, ocelových kulatin či trnů různých průměru do potřebného tvaru. Pokud chceme vytvarovat válec z úzkého a dlouhého plechu, například průměr 2 cm a výška 10cm, je lepší plech ohnout na větší kulatině a postupně průměr kulatiny zmenšovat až do cílové velikosti. Vyhneme se tak ostrým zlomům plechu, které by mohly vzniknout náhlým ohybem do malého průměru. Tvarujeme-li válec o průměru 10 cm a výšce 2 cm , je lepší kulatinou plech vyválet jako těsto.
6. LEPENÍ:
Nalepení plechu vteřinovým lepidlem. Přitiskávání plechu kulatinou |
Plechové desky větších rozměrů nalepím nejdříve u okraje po celé šíři, pak je podliji lepidlem a pomocí kulatiny, kterou docílíme rovnoměrného tlaku, je po celé délce přitlačuji k povrchu. Přitlačování jsem zkoušel i prstem obaleným měkkou látkou, ale plech se na některých místech více deformuje. Lepidla se nesmí dávat příliš mnoho, jelikož během přitlačování by vyteklo po stranách a povrch by znehodnotilo, v opačném případě se plech odchlipuje. Více o lepidlech se dočtete zde
7. DOPLŇKY:
7. DOPLŇKY:
Výroba nýtů kornajsnou |
8. VYSTOUPLÉ TVARY A PROLISY:
Pokud potřebuji pravidelný tvar, například vystouplý obdélník s kulatými rohy, vyříznu si jej nejprve z plastu. Na obdélník položím plech a pomocí zubařského nástroje s kuličkou na konci celý obvod obtáhnu. Prolisy vzniknou pouhým otočením plechu. Potřebné linky a výstupky provádím rydlem ze zadní strany.
9. TMELENÍ A BROUŠENÍ:
Případné nerovnosti, nebo styk dvou plechů, opravuji tmely Magic sculp a Tamiya. Po zatvrdnutí povrch brousím jehlovými pilníky, smirkovým papírem různé hrubosti a v závěru povrch leštím frézou Proxxon.
v posledním kroku vše důkladně odmastím acetonem a nastříkám surfacerem nebo přímo základní barvou.
ODKAZY:
Parní lokomotiva řady 555 „Němka” zde
Osobní vagon řady Be zde
Dodge ambulance- vrak zde
Soumrak- Praha 1953 zde
Maják zde
Odpoledne v parku- stavba oblouku- 2. část zde
Plechové hrnce a kýble zde
měřítko 1/35