Osobní vagon řady Be

Tento model je nyní trvalou součástí expozice železničního muzea ČD v Lužné u Rakovníka (odkaz zde )

Při stavbě parní lokomotivy (odkaz zde) jsem se rozhodl za tendr připřáhnout ještě osobní vůz. Vzhledem k tomu, že se žádný vagón v tomto měřítku nevyrábí, byla pro mě novostavba velkou výzvou. Pro lepší napodobení nerovností povrchu jsem se opět rozhodl celý vagón oplechovat. Vůz jsem si nafotil v železničním muzeu Lužná u Rakovníka. Na internetu jsem našel výkresy a ještě jsem zakoupil 22. číslo časopisu Svět železnice.
  

TECHNICKÝ POPIS:

Stavba osobních vozů Be započala roku 1938 na objednávku ČSD u firmy Ringhoffer. Výroba probíhala na Smíchově, ve Studénce, Kolíně... Z počátku byly dodávány vozy s oplechovanou dřevěnou skříní, později již celokovové.

Rozvor vozu (vzdálenost dvojkolí) činil 9,4 m, délka 15,5 m, výška vozu 3,8 m, šířka vozu 3 m, hmotnost 21,5 t. Dynamo o výkonu 900W s počtem otáček 370/2200 ot/min. Osvětlení vozu bylo provedeno 16 bílými žárovkami a 5 modrými o napětí 24V napájených z baterie o 118 Ah. Nejvyšší povolená rychlost činila 90 km/h. Počet sedadel 69, tři nekuřácká coupé, jedna toaleta.

Celá skříň vozu leží na rámových pojezdech, jejichž vypružení je realizováno vinutými pružinami a listovou pružnicí na pružných hraníkových závěsech. Pružina je opřena o nápravové kluzné ložisko, ve kterém se otáčí kolo. Vedení kola je zajištěno pomocí dvou rozsoch, spojených dole rozsochovou sponou. Na spodku skříně byl umístěn jeden brzdový válec se vzduchovou jímkou, dynamo a rozvodná skříň s baterií. Byly zde také rozvody nízkotlakého parního topení obalené gázou, tlaková brzda typu Knorr, ruční odbrzďovač a mnoho dalších příslušenství.

STAVBA:

RÁM VOZU:

Začal jsem vyříznutím podlahy z balzového prkna. Na spodek podlahy jsem si rozkreslil pozice výztuh a žeber podlahového rámu. Jelikož jsem neměl dostatek profilů, byl jsem nucen vše vyrobit z plastových pásků nařezaných z destičky. Dále jsem si model rozdělil na sestavy nad a pod podlahou.

Rozkreslení rámu,  hotová konstrukce rámu

ČÁST NAD PODLAHOU:

SKŘÍŇ VOZU:

Po zhotovení rámu jsem pokračoval prostorem pro cestující. Na podlahu jsem nalepil boky skříně z balzy, do nichž jsem předem vyřezal okna.  Takto vzniklý korpus vagonu jsem následně oplechoval hliníkovým plechem. Techniku oplechovávání jsem detailně popsal zde.

Rozkreslení prostorů pro coupé, vyříznutí oken

Nalepení boků, nástupní prostor

Plechový plát připravený k nalepení

Oplechování spodní části, oplechování horní části

Parapet

INTERIÉR:

Nalepil jsem vnitřní přepážky, čímž vznikly tři coupé, toaleta a boční ulička. Každé okno jsem opatřil dřevěným parapetem. Z balzy jsem doplnil lavičky, stolky a police. Čalounění je z hedvábného papíru. Dveře jsou též balzy doplněné o chrániče skel z měděného drátku. Znázornil jsem jejich zprohýbání od nárazů batohů cestujících. Skla jsou z čiré folie. Z uzavřených coupé jsem se rozhodl, že bude vidět pouze do prostředního, a proto jsem obě postranní vymaloval černou barvou a před dveře jsem umístil černý karton. Dospěl jsem k názoru, že pohled do tmy v coupé působí méně rušivě, než pohled na bílé okenní rolety, které jsem původně nainstaloval. Na toaletě jsem však roletu ponechal. Veškerý interiér jsem natřel štětcem barvami Vallejo.

Sedadla, nátěr sedadel

Zatemnění coupé a toalety, věšáky

Celkový pohled na interiér vozu

STŘECHA:

Začal jsem opět zhotovením dřevěné konstrukce. Na balzové prkno jsem lepil podélná žebra a na oblé rohy umístil plechové okapy. Zaoblené rohy střechy byly poměrně problematickou partií při pokládání plechu, vyřešil jsem je vlepením oblých balzových žeber. Přilepení střechy jsem si záměrně nechal až na konec, abych mohl vagon pokládat vzhůru nohama při stavbě podvozků a příslušenství.

Zaoblené rohy střechy, okapy

Celkový pohled na kostru střechy

Oplechování rohu střechy, oplechovávání prostřední části střechy

Přilepení nýtů

Hotové oplechování celého vozu

ČELO SKŘÍŇĚ:

Madla žebříků jsou z vázacího drátu, stupačky z plastové destičky. Schody jsou z vázacího drátu a balzových prken. Spojovací dveře pro přechod do dalšího vozu jsou z plastového obdélníku, oblepeného plechovým proužkem. Sklopný můstek je z leptaného podlahového plechu Eduard. 

Zábradlí a žebříky

Spojovací dveře

ČÁST POD PODLAHOU:

RÁMY POJEZDŮ:

Oba dva rámy pojezdů jsou vyrobeny z plastových proužků a balzy. Matice jsou vyseknuty na vyrážeči, druhotné vypružení je z olověného drátku. Předním rámem prochází odpadní trubka z toalety, vyrobená z plechu. Zadním prochází řemen dynama.

rám pojezdu

MÁSTRY: 

Abych nemusel vyrábět některé součástky vícekrát, rozhodl jsem se pro tvorbu mástrů a následné odlití v silikonové formě. Detailní postup pro odlévání dílů jsem popsal zde. Z rezinového válečku jsem si vysoustružil jedno kolo. Detailní popis soustružení naleznete na videu zde.
Z plastových pásků jsem vyrobil listovou pružinu, brzdový špalík a dvě rozsochy (pro snazší odlévání spojené). Nápravové ložisko je z plechu a tmelu Magic sculp. Nárazník je z plechu a plastové trubičky. Všechny tyto mástry jsem zaformoval v ohrádce z lega a vylil silikonem. Hotové silikonové špalíčky jsem očistil a odlil jsem si potřebný počet dílů z polyuretanu. Po odmaštění jsem díly zkompletoval a kola spojil ojnicí z měděného kabelu.

Nápravové ložisko, vysoustružený mástr kola

Hotové odlitky

Kompletace všech odlitých dílů předního kola

BRZDOVÁ SOUSTAVA A ROZVODY TRUBEK:

Vzduchová jímka a základ brzdového válce

Celou brzdovou soustavu jsem vysoustružil z rezinových válečků různých průměrů. Vše je doplněno maticemi a závěsy z plastové destičky. Vzduchovou jímku jsem zavěsil na plechové proužky. Brzdová táhla jsou vyřezána z plastové desky, pružina je z olověného drátku. Ruční odbrzďovač je vyroben z měděného drátku a nabarven červeně. Řemen dynama je z plechového pásku spojeného vyseknutými nýty.

Brzdový válec doplněný o matice, dynamo

ROZVODNÁ SKŘÍŇ:

celá je zhotovena z plechové desky rozkreslené do tvaru kvádru, slepené vteřinovým lepidlem. Doplnil jsem matice a zhotovil zavěšení z L profilu. Na dvířka jsem vyrobil prolisy dle fotky originálu.

ROZVODY TRUBEK BRZDOVÉ SOUSTAVY A PARNÍHO TOPENÍ:

Vyznat se v plánech, která trubka kam vede, byl poměrně velký oříšek. Použil jsem plastové profily, měděné dráty a kabely omotané hedvábným papírem, který imituje izolaci trubek parního topení.

Začátek přilepování všech možných rozvodů trubek

Přilepení rozvodné skříně a brzdového válce

Přilepení dynama

BARVENÍ:  

Jelikož je celý model z plechu není potřeba použít surfacer pro sjednocení povrchu.

Celý vůz jsem nastříkal pistolí barvami Tamiya a následně přestříkal lesklým lakem X-22.       

POUŽITÉ BARVY:    
skříň:         X-5, XF-4, XF-2, X-8 v přibližném poměru 8:7:4:1

střecha:    XF-12

podvozek:  X-18, XF-63, XF-50 v poměru 6:4:1

kola:  Gunze Mr.metal color-Iron

Přední náprava

OBTISKY:

Obtisky jsem si podle předlohy vyrobil v počítači. Žluté písmo jsem umístil na zelený podklad podobný nastříkané barvě. Po přenesení plátu obtisku na model jsem písmo zatřel maskolem a mlhovým nástřikem sjednocoval barvu obtisku s podkladovou barvou. Na rámu skříně jsem postupoval stejně. Bohužel jsem měl obtiskový papír příliš tlustý, takže se vytvořil dosti velký schod, který jsem musel několikrát přelakovávat a brousit. Velká čísla jsem nastříkal přes vyřezanou šablonu. 

Nanesení obtisků

Nanesení obtisků

Obtisky sjednocené s podkladovou barvou

Hotový povrch vozu před patinou

PATINA:

Po nanesení obtisků jsem provedl opět celkový nástřik lakem X-22 a vše jsem následně patinoval oleji: kadmium žluté světlé, permanentní žluť, zem zelená česká, chromoxid tupý, umbra pálená, běloba zinková, čerň kostní.
Zesvětlenou barvou jsem napodobil stékání vody a zároveň schody tak po tlustých obtiscích zamaskoval.  
Rez jsem napodobil aquarelovými pastelkami červených odstínů.

Povrch po patině oleji

Střecha po jemné patině oleji

FIGURKY A ZAVAZADLA: 

Jsou zakoupené na soutěžích, malované štětcem barvami Vallejo. Do vozu byly umístěny na konci stavby, před zaklopením střechy. Vyrobil jsem ještě deštník z hedvábného papíru a měděného drátu. Do kulatého košíku jsem vyfrézoval otvor a do něj umístil hlavu a zadek husy ze setu Tamiya, vše jsem částečně zakryl ubrusem z papíru.

 

ZÁVĚR:

Celý vůz jsem připřáhl za lokomotivu. Do kolejí jsou zapuštěny čepy z ocelového drátku, které vedou do kol vozu. Na pražce pod vozem jsem pomocí přípravku Vallejo znázornil vylitou vodu z toalety . Toaletní papír zhotovený z hedvábného papíru jsem pověsil na odpadní trubku a jeden jsem pohodil i na pražce do kaluže.

Stavba osobního vozu byla příjemnou zkušeností, protože práce s plechem a balzou mě velice baví. Trvala zhruba 4 měsíce. 
Figurky celý model oživí a dodají představu o skutečném rozměru vozu, bohužel s odstupem času je však nepovažuji za příliš zdařile namalované. Výkresy a fotografie z muzea jsou velkým přínosem.

ODKAZY:

stavba lokomotivy
stavba jednoramenného mechanického návěstidla
stavba železničního náspu
lepidla, která používám
odkaz na článek o technice odlévání zde
video- domácí odlévání zde
Práce s plechem, oplechovávání modelů zde

Odpadní trubka

POUŽITÝ MATERIÁL:

Balzová prkna, plastové desky, hliníkové desky, profily Evergreen, olověné drátky, měděný drát, měděné kabely, vázací drát, čirá fólie, hedvábný papír, rezinové špalíčky, vteřinové lepidlo, aktivátor, tmel Magic sculp, maskol humbrol, podlahový plech Eduard, still water Vallejo

Tento článek vyšel také v časopise Modelář EXTRA 11/2009

měřítko- 1/35