M-26 Dragon wagon s návěsem

Stavebnice tahače s návěsem je poměrně obsáhlá. Z obav z náročnosti stavby ležela celé čtyři roky pod postelí. Délka tahače se zapřaženým přívěsem a spuštěnou nájezdovou rampou činí 53 cm. Model je velmi pěkně zpracován, některé jeho součásti jsem si však neodpustil nahradit.
Po vyhledání všemožných fotografií a sebrání odvahy jsem se pustil do dílka, od kterého jsem si musel několikrát odpočinout u modelů jiného charakteru. 
Tento model jsem stavěl v roce 2006, takže k průběhu stavby nemám bohužel moc kvalitních fotografií, některé postupy popsané v tomto článku bych dnes s odstupem času nahradil jinými. 

M-26 DRAGON WAGON

INTERIÉR TAHAČE:

Doplnil jsem kabely a všechny možné rozvody trubek a elektroinstalace viditelné na fotografiích. Původní police pro muniční schránky s náboji do kulometu, které jsou umístěné hned vedle dveří, jsou ve stavebnici vyrobeny vcelku i se schránkami. Udělal jsem je proto z leptů a papíru, dnes bych je vyrobil z plechu, protože se papír kroutí. Dále jsem na sedadla zhotovil čalounění z ubrousku. Celý vnitřek je nastříkán barvou o něco světlejší než vnější odstín a následně patinován.

Tím byly práce na vnitřku hotové. Model je vyroben tak, že se dá celý prostor osádky zaklopit karoserií, která je zhotovena v celku, takže se můžeme do interiéru při pozdějších úpravách vracet.

VNĚJŠÍ KAROSERIE:

Na celé karoserii jsem nejprve naznačil svary pomocí toluenu, kterým jsem plast změkčil a následně do něj ryl jehlou. Pak následovalo nahrazení všech nemodelových částí plechem. Doplnil jsem kryty oken z leptů, ale stále jsem se nemohl rozhodnout, která okna budou otevřená a která zavřená. Proto jsem z plechovky od piva nakonec vyrobil funkční panty, takže okna i dveře lze libovolně otevírat.

Model před nátěrem a hotový model

Dále jsem zhotovil nové háčky na střeše, úchyty vlajek, stojan svěráku a podloží pro acetylenový hořák. Později jsem z plechu a měděného drátku vyrobil celé rámy světel, pod které jsem doplnil rozvodné krabice a kabely.Původní blatníky se mi zdály příliš tlusté, a proto jsem je nahradil také plechem.
Model jsem rozdělil na menší podskupiny, na kterých jsem pracoval zvlášť.

PODVOZEK: 
Přidělal jsem trubky od olejové nádrže, pro mazání řetězu k pohonu zadních náprav a různé kabely a rozvody elektroinstalace.

PNEUMATIKY:

Jsou naprosto úchvatné, při koupi modelu jsem byl nadšen i jejich opravdovou vůní. Aby nevypadaly jako nové, potrhal jsem je pinzetou a skalpelem. Vzniklé nerovnosti jsem následně zvýraznil pigmentem. Na rezervě jsem použil jiný odstín prachu, ukazující, že se s rezervou jezdilo v jiné krajině. 

NAVIJÁKY:

Zevnitř jsem vyfrézoval mřížky u krytů motorů, doplnil matice, řetěz a lanka na páky pro ovládání. Vlečná lana jsem vyrobil svinutím šesti měděných drátků ve vrtačce.

VÝFUK:

Na spodní části jsem omotáním papíru naznačil odlišnost velikosti trubek horní-tlustší, do které zapadá spodní-užší. Vyrobil jsem objímky a použil ochranou síťku z leptů Eduard, přiložená mřížka (i ostatní lepty) u modelu je příliš tuhá a špatně se tvaruje.

KLADKA:

Její konstrukce je vcelku jednoduchá, doplnil jsem jen matice u vzpěry.

Na leptaných kleštích jsem si poprvé vyzkoušel pájení leptů, které je dobré použít spíše u namáhaných spojů.

SVĚTLA:

Žárovky jsem vyrobil z čirého rámečku vytaženým nad plamenem a následným zaoblením jeho konce. Na zadních světlech jsem použil jeden leptaný držák a druhý pro odlišnost vyrobil oválný, z olověného drátku a doplnil šrouby.

Při vlepování čirých krytů světel se mi je podařilo rozleptat, pak jsem se dozvěděl, že je lepší lepit je disperzním lepidlem. Ale bylo již pozdě, přemýšlel jsem, jak je vyrobit. Nakonec jsem si do rezinového špalíčku vyfrézoval polokouli a čirou fólii jsem do nich, po několika pokusech, vtlačil pod horkou vodou. Pak jsem obvod ostříhal nůžkami a vlepil do objímky reflektoru.

KULOMET:

Je podle mého názoru dominantou modelu. Hlaveň jsem zhotovil z injekční jehly a držák kulometu je vyroben pohyblivý z plechu. Na trojnožku jsem vyrobil obal z tmelu Milliput a přenesl na něj obtisk vytištěný na tiskárně.

ŘETÍZKY:

Na modelu mi stále něco chybělo, proto jsem z měděného drátu vyrobil řetízky, které jsem pověsil na kulomet a na vlečné tyče. Anténa je z bužírky a drátu. Na otevírací dveře pod ovládáním navijáků jsem přenesl technické údaje vozidla, vytištěné na obtiskovém papíře.

VALNÍK:

Na valníku mnoho práce není. V prostoru schránek na nářadí, jsou umístěny kovové pásky, aby se model neprohýbal pod tíhou modelu. Rozhodl jsem se nechat schránky otevřené, a proto jsem musel do schránek vytvořit přepážky. Pásky jsou upevněny na spodek podlahy valníku, kde nejsou vidět. Dveře od schránek na nářadí jsem nahradil lepty a u všech vytvořil panty, jako u tahače.

Posledním problémem byly bočnice na plošině valníku, ve skutečnosti dřevěné. V modelu je reliéf dřeva naznačen do plastu, proto jsem ho nahradil balzou. Bočnice jsou pohyblivě připevněny drátem.
 

BARVENÍ:

Barvení jsem prováděl průběžně všeobecně používanými postupy.
1) Celý tahač je nastříkán namíchanou olivovou barvou Tamiya. Valník je trochu tmavší, abych zvýraznil jiné stáří obou sestav.

2) nastříkání hvězd a registračních čísel přes šablony.

3) odření barvami Vallejo, některé odřeniny provádím poničením modelu ostrým nástrojem, tím vzniknou náhodné tvary, které pak zvýrazním tuhou.

4) nástřik lesklým lakem X-22

5) patina olejovými barvami: umbra přírodní, umbra pálená, siena přírodní, siena pálená, olivová zeleň, chromoxid tupý, okr světlý, permanentní žluť, běloba zinková, čerň železitá

6) rez je znázorněna pomocí nastrouhaných akvarelových pastelek různých odstínů, rozpuštěných v kobaltovém sikativu.

7) olejové skvrny jsou znázorněny železitou černí, umbrou přírodní a umbrou pálenou.

Po zaschnutí přetřeny lesklým lakem.

8)Celkové zabahnění modelu provádím až po umístění do diorámy.

Pohled na tahač zpředu a pohled na spřažení s valníkem

ZÁVĚR:
Stavba modelu byla zábavná, díly k sobě dobře lícují, podle mého názoru je však třeba doplnit pár detailů, hlavně různé rozvody elektroinstalace a hydrauliky úplně chybí. Model je při stavbě lepší rozdělit do více podsestav. Po dokončení působí dlouhý valník poněkud prázdně, proto je lepší na něj umístit nějaký náklad. Model jsem zkompletoval s vyloďovacím člunem LCVP.

Tento článek vyšel také v časopise Modelář 8/2007 

ODKAZY:

M-26 a LCVP odkaz zde
lepidla, která používám zde


měřítko- 1/35