Odpoledne v parku- diorama

Pohled na dominantu diorámy z úrovně vodní plochy

Vzhledem k rozsáhlosti diorámy, jsem se rozhodl rozdělit popis celé stavby do mnoha drobnějších článků, kterými jsem tyto stránky zásoboval od jejich vzniku a na které zde naleznete jednotlivé odkazy. Tento článek je tedy uceleným shrnutím průběhu celé práce na diorámě, která mi zabrala asi tři roky.

PŘÍBĚH DIORÁMY:

Od začátku stavby jsem chtěl zachytit poklidné odpoledne kdesi v parku. Rozhodl jsem se použít tři figury dětí, opřených o zábradlí nad jezírkem, které sledují staršího důchodce, malujícího obraz oblouku. Článek o výrobě malířského náčiní i o výrobě obrazu naleznete zde.

Při stavbě parku jsem se nejvíce inspiroval anglickým krajinářským parkem Stowe, u nás je obdobným parkem park Lednice na jižní Moravě. 
Anglické parky jsou charakteristcké svou velkou rozlohou, rozsáhlými travnatými plochami a použitím rozmanitých typů dřevin. Vyskytují se zde různé stavby, jako jsou letní sídla, zámečky nebo altány. Budovy jsou citlivě zasazeny do terénu a okolní krajiny tak, aby na horizontu kontrastovala světlá barva jejich fasády proti tmavě zelené barvě přírody.

Hlavní pohled na dominantu diorámy jsem plánoval přes vodu. Tomu jsem také přizpůsobil rozplánování kompozice diorámy- nejvyšší prvky jsou v zadní části.

KOMPOZICE DIORÁMY:

Někteří modeláři postupují tak, že vyrobí nejprve rám a potom do něj přizpůsobují terén diorámy. Osobně si myslím, že to člověka hodně myšlenkově svazuje, a proto rám přizpůsobuji až konečné představě o kompozici všech složek. Rozvržení vzhledu je nejdůležitější krok ze všech, protože rozhoduje o zajímavosti hotového díla a je proto dobré vše promyslet do každého detailu hned na začátku. 

Při plánování diorámy jsem se záměrně rozhodl použít velkou travnatou plochu mezi obloukem a jezírkem, abych tak v divákovi vzbudil dojem rozlehlosti parku, kde se děj odehrává. Pro rozmístění oblouku a cesty jsem měl tři pracovní verze, které jsem si na terén nakreslil různými barvami. Nakonec jsem si vybral druhou variantu, kde je oblouk blíže svahu a cesta kolmá na šachovnici.

ZÁKLAD TERÉNU: 

Pokaždé, když jsem dokončil diorámu a stěhoval ji pak na nějakou soutěž, jsem vždy litoval, že jsem nepoužil lehčích materiálů. Nejhorší je situace, kdy člověk s vypětím všech sil dovleče patnácti kilovou bednu s modelem na místo určení a po otevření zjistí, že se ulomila drobná součástka, uchopitelná pouze pinzetou. Po takto vyčerpávající cestě, se pak během oprav jen těžko udrží pevná ruka. 
U této diorámy jsem se konečně rozhodl, že použiji jen samé lehké materiály. Terén diorámy je vyroben z papírové lepenky. Jelikož jsem chtěl v diorámě mít dvě úrovně, použil jsem dvě patra papíru. Na horní úrovni je oblouk s cestou, spodní úroveň tvoří jezírko a pomyslný předěl obou ploch je tvořen svahem.

Výroba terénu z lepenky, vpravo- hotový svah

RÁM:

Rám diorámy jsem zhotovil z balzy a smrkových ozdobných latěk. Vše je slepeno dohromady tavnou pistolí, takže celá dioráma váží okolo jednoho kilogramu.

Rám z balzy a terén zasazený do rámu

Celý rám jsem měl v plánu odýhovat, snažil jsem se vybrat barvu dřeva, která by co nejméně rušila pohled na diorámu. Mám v zásobě velké množství různých druhů krásných dýh, ale postupně jsem pokusem a omylem všechny typy vyřadil. Ani jednolitý černý nebo bílý nátěr k diorámě neseděl. Rozhodl jsem se proto pro netradiční řešení- udělat rám v barvě omšelé opěrné zdi.

Rám diorámy v barvě omšelé zdi

Jsem konzervativní a tento vzhled rámu je pro mě velmi neobvyklý, ale k celé diorámě pasuje nejlépe ze všech variant a působí na mě nejméně rušivě. 

MLATOVÁ CESTA:

Mlatové cesty jsou ve skutečnosti z velmi hutně udusaného písku, takže se do něj stopy chodců příliš nevtlačují. V diorámě však povrch působil příliš jednolitě, a tak jsem jej rozbil naznačením různých stop. Pro výrobu písčité cesty jsem se rozhodl použít jemný křemičitý písek smíchaný s disperzním lepidlem a pigmenty písčitých odstínů. Hmotu jsem na povrch nanesl špachtlí, po jejím zavadnutí do ní naznačil různé stopy po pohybu lidí razidlem Calibre. Po utuhnutí hmoty jsem pomocí pigmentů tmavších odstínů naznačil vlhká místa hlavně pod keři, lavičkou a v průchodu obloukem. 

Namíchání hmoty, její nanesení a otiskování stop pomocí razidla

Také jsem lehce vystínoval všechny stopy, aby byly více patrné. V závěru jsem doplnil i různě vysokou trávu na místech, kam se sekačkou špatně dostává, tedy okolo oblouku, pod keři a v okolí cesty.

VODA:

Vodu v jezírku jsem vytvořil pomocí dvousložkové pryskyřice Araldite 2020. Detailní popis výroby naleznete v odkazu zde.

VEGETACE JEZÍRKA:

Detailní popis práce naleznete v samostatných článcích s odkazy níže v textu a pro přehlednost i na konci článku.

V okolí jezírka jsem umístil sytě zelený Puškvorec obecný (Acorus calamus) v kombinaci s Vrbinou tečkovanou (Lysimachia punctata), která má žluté květy. Puškvorec jsem vyráběl stejnou technikou jako vysokou trávu z provázku a Vrbina je zase vyrobena stejně jako kopřivy. Do vody u břehu jsem pak zvolil Orobinec širokolistý (Typha latipholia) a na hladinu Leknín bílý (Nymphaea alba).

Pohled na vegetaci okolo jezírka

VEGETACE PARKU:

Při plánování krajiny okolo oblouku jsem se inspiroval návštěvou parku v Lednici, zámečku ve Ctěnicích, dále návštěvou golfového hřiště a také fotografiemi parku ve Stowe. V tomto parku se na některých místech pohybují ovce, které trávník a vše zelené v jejich dosahu perfektně zastřihují a část parku zároveň slouží jako golfové hřiště. 

Ve své diorámě jsem chtěl právě takto pečlivě udržovaný, skoro až golfový trávníček zachytit. Vegetaci jsem pečlivě rozmístil od nejnižší vpředu, po nejvyšší v zadní části. Zároveň jsem volil takové barvy, aby na nich dobře vynikal oblouk i opěrná zeď

SEČENÁ TRÁVA:

Vše jsem začal výrobou trávníku, kterým jsem vytvořil podklad pro ostatní vegetaci.

Po dlouhé rozvaze jsem se rozhodl použít jako základ travní koberec. Protože trávník je ve skutečnosti hojně tvořen různými mechy, nanesl jsem na koberec různě velká pole vatelínu, natřeného zelenou barvou Andrea. Vatelín se do vláken koberce dobře zacuchává a drží zde. Na takto hotový mechový podklad jsem nanesl statickou trávu s různě dlouhými vlákny pomocí zapůjčené flokovačky. Trávu jsem nanášel tak hustě, abych zakryl většinu mechu a zároveň, aby se vytvořil hustý golfový povrch. Celý trávník je nastříkán namíchanými odstíny barev Tamiya a následně domalován štětcem odstíny Andrea. Při debatě s kamarády se však vyskytl názor, že trávník je až příliš jednolitý. Mně se ale výsledek líbí a trávník už měnit nebudu.

Pohled na hotový trávník

OBRUBNÍK TRÁVNÍKU:

Aby se písek z cesty nesypal do trávníku a aby trávník nevrůstal do cesty, je ve skutečnosti v parcích tento předěl opatřen ocelovým plechem. Ten je zapuštěn do země až do hloubky pod travní kořeny a nedovoluje tak trávě zarůstat do cesty. Plech ční nad povrch pár centimetrů, takže s ním při sekání splývá a zároveň tvoří ostrý předěl podél všech cest v parku. Tento předěl jsem vyrobil z plastových proužků, natřených hnědou barvou.

Ostrý předěl mezi trávníkem a cestou

OSTATNÍ ROSTLINY:
Při výrobě vegetace jsem se v popředí rozhodl použít nižší keře a v zadní části vyšší stromy, aby pohled na diorámu gradoval dle velikosti. Z keřů jsem vybral Kalinu obecnou (Viburnum opulus) a Bobkovišeň lékařskou (Prunus laurocerasus). Okolo oblouku jsem zvolil vyšší tmavě zelené jehličnany, vedle kterých je světlá fasáda oblouku dobře kontrastní. Zvolil jsem temně zelenou barvu Jalovce obecného (Juniperus communis) a světlejší Túji- Zerav západní (Thuja occidentalis), kterou jsem ještě doplnil o červenolistý keř Lísku největší (Corylus maxima purpurea). 

Odkazy na postupy výroby jednotlivých stromů a keřů naleznete opět níže v textu a nakonci článku.

Odkazy na výrobu veškeré vegetace v diorámě:

video- obecné zásady při tvorbě přírody zde 
článek o výrobě keřů zde 
článek o výrobě tújí zde
článek o výrobě ptačího hnízda zde 
článek o výrobě kopřiv zde 
článek o výrobě Orobince širokolistého zde 
článek o výrobě Leknínu bílého zde 
článek o výrobě travních trsů zde 
lepidla, která používám zde

STAVBY:

Jak je z fotografií patrné, Napoleonův vítězný oblouček jsem měl během stavby diorámy rozestavěný a mohl jsem si tak lépe představit finální rozvržení celého projektu. Během vymýšlení terénu jsem ještě dostavěl opěrnou zeď. Tím vzniklo nad jezírkem kulaté prostranství, do kterého jsem zakomponoval parkové šachy a lavičku, tedy jakousi protiváhu vysokého oblouku na opačné straně diorámy.

Odkazy na výrobu staveb:

Odpoledne v parku- 1. díl zde
Odpoledne v parku- 2. díl zde
stavba sochy Napoleona zde
článek o stavbě opěrné zdi zde
článek o stavbě parkové lavičky zde
stavba parkových šachů zde

FIGURKY:

Protože je na trhu k dostání velmi málo civilních figur, rozhodl jsem se všechny figurky, přestavět do požadovaných pozic. Zároveň jsem tím chtěl docílit, aby nebylo na první pohled poznat, ze které sady každá figurka pochází. Detailní popis přestavby a malování figurek naleznete ve třetím díle článků o této diorámě zde. A také v obecném článku o přestavbě figur zde. Samostatný článek o výrobě malířského náčiní i o výrobě obrazu naleznete zde.

DROBNOSTI NA ZÁVĚR:

Na konec stavby jsem si nechal pár nápadů, které by v diorámě být nemusely, ale byla by škoda je nepoužít...

LATINSKÉ POPISKY ROSTLIN:

V botanických zahradách a některých parcích, jsou rostliny opatřeny štítky s jejich názvem. Ty v mé diorámě nesměly chybět, latinské názvy rostlin mi dodala manželka. Cedulky jsem připravil v počítači, zmenšil, vytisknul, nalepil na měděný drátek a umístil ke každé rostlině. 

Latinské popisky rostlin

MOTÝLI:

Na internetu jsem si vyhledal stránky s fotografiemi a popisem motýlů. Podle charakteru krajiny mé diorámy jsem vybral exempláře, které by se zde mohly nejpravděpodobněji vyskytovat. Motýli jsem zmenšil do velikosti 1/35, vytisknul a po vyřezání skalpelem nalepil na různá místa.

Motýli

ODPADKOVÝ KOŠ:

Odpadkový koš je vyroben z hliníkového plechu a plastové trubičky. 

K barvení jsem použil leštitelnou barvu Gunze, do které jsem přidal pár kapek modrého odstínu namíchaného z barev Tamiya. Tím dostane koš po vyleštění modrý nádech.

ODPADKY:

Jako hlavní výplň jsem se rozhodl použít stránku zmačkaných novin, které jsem ještě doplnil o složené noviny a časopis.

Různé typy odpadků

Dále jsem vyrobil krabičku cigaret, různě velké a deformované oharky, ohryzek, zbytek bagety, tácek od párku pomazaný hořčicí s chlebem, kornout s bonbony, množství zmačkaných ubrousků a kus staniolu. Všechny tyto věci jsem pečlivě rozmístil do koše tak, aby byly dobře viditelné. Nakonec mě ještě napadlo přilepit na hranu a stěny koše růžové žvýkačky.

No, a jelikož lidé jsou prasata v každé době, do okolí koše jsem ještě umístil odhozenou obálku od dopisu, ohryzek a množství nedopalků od cigaret.

Ohryzek a vajgly

ZÁVĚR:

Tato dioráma je bez pochyb mým dosud nejsložitějším dílem. V začátcích jsem plánoval něco menšího, ale vše se nakonec rozrostlo do mnohem větších rozměrů. Chtěl jsem zde mít zastoupeno hodně druhů rostlin a barev, které spolu korespondují. Pečlivě jsem vybíral pozici doslova každého kvítku, dokud jsem nebyl s celkovou kompozicí naprosto spokojen. Jelikož je vše, kromě některých figurek, vyrobeno od nuly z různých materiálů, stavba mi zabrala dlouhý čas. Během tohoto tříletého období se v mém životě událo mnoho zásadních pozitivních změn. Když se teď za tímto úsekem mého života ohlížím, je zajímavé si uvědomit, jak čas rychle letí, když se člověk dobře baví. 

                                     

ODKAZY:

výroba veškeré vegetace v diorámě:

video- obecné zásady při tvorbě přírody zde 

výroba keřů zde 

výroba tújí zde

výroba ptačího hnízda zde 

výroba kopřiv zde 

výroba Orobince širokolistého zde 

výroba Leknínu bílého zde 

výroba travních trsů zde 

lepidla, která používám zde

výroba vody:

článek o stavbě okrasného jezírka v parku a výrobě vody zde

 

figurky:

Odpoledne v parku- figurky zde
malířská výbavička zde
článek o přestavbě figurek zde
 

výroba staveb a doplňků:

Odpoledne v parku- oblouček 1. díl zde
Odpoledne v parku- oblouček 2. díl zde
stavba sochy Napoleona zde 
stavba opěrné zdi zde 
stavba parkové lavičky zde 
stavba parkových šachů zde



Tento článek vyšel také v časopise Modelář 12/2013

měřítko 1/35