Túje a podobné jehličnany

Hotová túje v kompozici s keřem

Do čeledi cypřišovitých (Cupressaceae) patří mnoho jehličnatých rostlin. V tomto článku se však budu věnovat pouze výrobě tújí, jalovců a cypřišů. 
Jsou to jehličnaté, stálezelené (v zimě neopadavé) keře až stromy. Pro jejich hustou korunu, která při pohledu z dálky splývá v temně zelenou barvu, jsou například v krajinářských parcích (ale i na hřbitovech a jinde) velmi často vysazovány vedle budov světlé barvy. Tím zahradní architekt docílí zajímavého kontrastu a budova tak oproti tmavému pozadí lépe vynikne na horizontu.

POPIS VZHLEDU:

Volně rostoucí stromy tohoto typu většinou dorůstají do tvaru mohutného kužele. Některé z těchto stromů se dožívají až dvou tisíc let. Mají velmi kvalitní, tvrdé dřevo, které se dříve spolu s cedry používalo na výrobu lodí. Velmi ceněné jsou též pro svůj vysoký obsah silic, které mají příjemnou vůni a léčivé vlastnosti. Pro inspiraci přidávám pár fotografií, které jsem pořídil u nás na chalupě.

Staré túje dokreslují poklidnou atmosféru hřbitova

Příroda je barevností i tvarem každého stromu velmi variabilní. Zelená barva se liší v závislosti na mnoha faktorech (výživa, konkurence ostatních stromů, stanoviště...). Během barvení nám to usnadní práci při míchání zelených odstínů. Je však dobré použít i hnědé barvy pro znázornění suchých větví.

Vzrostlé stromy vytváří tvar kužele

Sytě zelená barva s nádechem modré, zvrásněný kmen túje

Pokud se při prohlídce zejména malých stromů propracujeme až do jejich středu, zjistíme, že jsou celé proschlé a jehlice zde mají hnědé až zrzavé zbarvení díky nedostatku světla. Menší stromky jsou totiž velmi husté a téměř  neproniknutelné. Jsou proto dobrým domovem pro mnoho ptáků a hlavně hmyzu, jak jsem se sám přesvědčil objevením hnízda s agresivními vosami, na což budu ještě dlouho vzpomínat...

Menší stromky jsou velmi husté, na snímku zachycen jalovec

KMEN: 

Holá část kmene je zhotovená z kořene jalovce, který má odpovídající červenohnědou barvu a charakter vláknité kůry. Koruna propůjčuje svým kuželovitým tvarem těmto stromům charakteristický vzhled. Je vyrobená z několika kusů styroporu slepených k sobě a vytvarovaných do kužele pomocí horkého hrotu tavné pistole.

Kořen jalovce pro základ kmene, vpravo kmen ze styroporu

JEHLIČÍ: 

V lese na chalupě jsem si nasbíral dostatečné množství různých druhů mechu. Mech jsem řádně prosušil tak, aby se dobře lepil. Sušení není radno uspěchat, mělo by být důkladné, jelikož mech obsahuje opravdu hodně vody a rád plesniví. Díky plísni v nedokonale vysušené várce jsem minulý rok přišel o značnou část úrody. 

Z mechu jsem vytahoval drobnější drny pomocí pinzety, které jsem lepil horkým lepidlem na styroporový kužel. Při lepení postupuji od špičky ke spodní části. Tento postup nám zaručí, že se jehlice budou vždy překrývat přes sebe.

Mech a základ stromu, nalepení mechu na styropor

Výsledný tvar jsem ještě doladil zastřižením částí mechu nůžkami a povytažením některých větviček mimo celou masu, aby samotný kužel nepůsobil příliš celistvě. 

JEDNOTLIVÉ STROMY:
Postup výroby jehličí je u všech typů stejný, budu se proto věnovat pouze popisu barvení.

Cypřiš (Cupressus):

Základní odstín jsem si namíchal z barev Tamiya XF-58 a XF-62.  

Tuto barvu jsem pak zředil postupným přidáváním zelené X-5. Nástřik jsem několikrát opakoval po celém povrchu stromu s postupným přimícháváním X-5.

Základní barva cypřiše, cypřiš po a před barvením

Mlhovité nástřiky bílou barvou

Jalovec obecný (Juniperus communis):

Má poměrně temnou barvu jehlic s lehkou příměsí modré a nádechem bílé. Tato barva je opravdu krásná a dává celému stromu temný nádech. Základní barvu jsem si namíchal z barev Tamiya zelených odstínů s příměsí temně modré Tamiya XF-50. Tímto základem jsem přestříkal celý strom, hlavně však jeho nejhlubší části. 
Pak jsem barvu silně zředil bílou XF-2 a celou korunu jsem přestříkal mlhovitým filtrem.
Nakonec jsem ještě pomocí štětce nanesl dry-brush základní barvou do nejhlubších míst jalovce.

Dry brush nejhlubších míst a hotový jalovec zasazený do diorámy

Túje- zerav západní (Thuja occidentalis):

Při barvení túje jsem použil pouze štětec a barvy Vallejo. Barvil jsem jednotlivé drny ještě před nalepením na styroporový kužel. Tímto postupem lze docílit jiného výsledného vzhledu stromu, i když používáme stejný druh mechu (například jako při výrobě jalovce). Každý drn má totiž trochu jinou výslednou barvu.

Zvýraznění temných míst a hotová túje

Obnažené místo s uschlým středem

Abych strom trochu ozvláštnil, znázornil jsem část větví odkloněnou od hlavního kužele. V takto obnaženém místě jsem znázornil uschlý střed túje barvami hnědých odstínů a přírodní barvou uschlého mechu.

ZÁVĚR: 

Hotová túje v kompozici s keřem

Nebudu nic zastírat, vytvoření stromů tohoto typu není nic jednoduchého.
Při pokrývání kmene je potřeba postupovat po malých úsecích, suchý mech se hodně drolí a odpadává. Po zhotovení stromu je lepší se koruny již vůbec nedotýkat rukama. Celá práce je velmi zdlouhavá. Při barvení stříkací pistolí docílíme jiného efektu, než při barvení jednotlivých částí štětcem, oba postupy je vhodné kombinovat. 

ODKAZY:
článek o obecných zásadách tvorby vegetace zde
článek o výrobě kmenů a listnatých stromů zde 
článek o výrobě ptačího hnízda zde
článek o výrobě keřů zde 

Tento článek vyšel také v časopise Modelář 4/2013

POUŽITÝ MATERIÁL:

různé druhy usušeného mechu, větvičky, kořínky, styropor, tavná pistole, disperzní lepidlo



měřítko- 1/35