Okrasné jezírko v parku (výroba vody)

V článcích popisujících stavbu opěrné zdi (odkaz zde) a výrobu leknínu bílého (odkaz zde) publikovaných před časem na těchto stránkách jste mohli vidět, mimo jiné, i fotografie vodní hladiny. V tomto článku se budu věnovat popisu její výroby.
Jak jsem již napsal v tématu o leknínech, chtěl jsem vytvořit klidnou, temnou hladinu, na které by se bílé lekníny hezky odrážely. 

DNO JEZÍRKA:

Základ dna je vyroben z papírové lepenky, kterou jsem nalepil pod mírným sklonem, aby se svažovala do hloubky (přední roh diorámy). Protože jsem se k imitaci vody rozhodl použít dvousložkový epoxid, který je velmi řídký a zateče do nejmenších spár, je prostor jezírka důkladně utěsněn horkým lepidlem z tavné pistole.

Základ dna vyrobený z kartonu

Dno je zhotoveno nanesením směsi sádry, jemné hlíny, křemičitého písku, kořenů, hnědých kříd a disperzního lepidla. Břeh jsem vytvořil ze stejného materiálu s přídavkem více sádry, aby se hmota lépe tvarovala prstem do tvaru převisu. Po zavadnutí jsem celý povrch několikrát přetřel lesklým lakem a nechal důkladně proschnout. 

Nanesení hmoty špachtlí a vytvoření převisu břehu prstem

Během schnutí dna jsem na svoje místo zakomponoval opěrnou zeď, na kterou jsem pomocí vaty nabarvené barvami Vallejo vytvořil pod úrovní hladiny Žabí vlas a různé řasy.

vlevo- umístění opěrné zdi, výroba Žabího vlasu, vpravo- výroba vegetace na břehu

Orobinec širokolistý

Dále jsem pokračoval ve výrobě vegetace v okolí jezírka a v jezírku samotném. Na břehu jsem se rozhodl napodobit Puškvorec trávolistý (Acorus gramineus). Ten je vyroben stejnou technikou jako travní trsy z provázku a Orobinec širokolistý (Typha latipholia). Detailní popis práce naleznete v jednotlivých článcích. 

Odkazy na články o výrobě vegetace zde: 

odkaz na obecné zásady při tvorbě přírody zde
odkaz na výrobu Orobince širokolistého zde
odkaz na výrobu travních trsů zde
odkaz na výrobu Leknínu bílého zde

VODA:

Jak jsem již řekl, vodu jsem vytvořil z dvousložkového epoxidu Araldite 2020 používaného k lepení skla. Ten má velkou výhodu v tom, že vytvrzuje zhruba 12 hodin a je zde tak hodně času pro vystoupání bublin. Odkaz na článek o pryskyřici zde.

Araldite 2020

Hladina je vyrobená ze třech vrstev epoxidu, abych dosáhl větší hloubky. Každou vrstvu je dobré vždy nechat řádně vytvrdit nejméně 24 hodin a následně zbavit prachu a všech nečistot.  

PRVNÍ VRSTVA: 
Má imitovat nejhlubší hladinu jezírka v rohu diorámy. Epoxid jsem natónoval černým odstínem smíchaným z barev Tamiya a opatrně jej vylil do připraveného prostoru.

Natónovaná pryskyřice a její nalití na připravené místo

Během lití, ať chceme či nechceme, zůstávají v pryskyřici mnohé bublinky. Některé vznikají během míchání pryskyřice samotné a jiné mají původ na nerovném dně, kde se snadno zachytí v průběhu lití hmoty. Kdybychom je ponechaly na svém místě, zhatily by nám celý výsledný efekt čiré vodní hladiny.

Bublinky v pryskyřici by mohli překazit celý efekt

Vymetání bublinek z pryskyřice pomocí štětce

Bublinek se však lze elegantně zbavit takzvanou „vymetací metodou”- tedy technikou, která mě v zoufalosti nad danou situací napadla. Postup je jednoduchý, roztřepeným suchým štětečkem pomalu zametám dno a tím uvolňuji do pryskyřice bublinky zachycené v nerovnostech. Pak už je jen stačí, jak já říkám: „vymést z pryskyřice ven na hladinu” a následně je jednoduše sebrat z povrchu špachtlí.

Zametená hladina, nyní již bez bublin

DRUHÁ A TŘETÍ VRSTVA:
Druhá vrstva je již tónována méně, je spíše pouze zašpiněna barvou. Také bublinky se zde již tolik netvoří, protože podkladová první vrstva je zrcadlově hladká. A jsou zde tedy bubliny vzniklé spíše během míchání pryskyřice. Třetí vrstva je nalita z již naprosto čirého epoxidu. 

Lití třetí vrstvy- čirá pryskyřice a její nalití na připravené místo

Po jejím nalití jsem celý prostor zakryl alobalem, abych jej tak chránil před drobným prachem a počkal na vytvrzení asi 24 hodin.

Zakrytí před prachem pomocí alobalu

Na takto hotovou hladinu jsem pak pokračoval položením Leknínu bílého.
Detailní popis práce naleznete v samostatném článku (odkaz zde).

NEČISTOTY NA HLADINĚ:

Ve stojatých, klidných vodách se často vyskytují různé plovoucí nečistoty, jako jsou: listy, řasy, drobné větve, pyl, prach a další. Tyto nečistoty se shlukují a na hladině vytvářejí jakýsi film. To co mám přesně na mysli, myslím pregnantně charakterizuje slovní spojení „drobný bordel” (dámy prominou).
Vrtalo mi hlavou, čím ho napodobit. Pak jsem si vzpomněl na výrobu drobné pěny, kterou jsem dělal na mořské hladině v diorámě Maják (odkaz zde) a rozhodl se použít podobný postup. Drobné kuličky Micro balloons jsem rozmíchal v přípravku Vallejo Still water, který jsem ještě dotónoval zelenými odstíny barev Andrea. 

Vytvoření drobných nečistot a nanášení směsi na hladinu štětcem

Takto vzniklou směs jsem štětcem nanesl mezi orobinec, listy leknínů a na okrajová místa hladiny, kde se nečistoty nejvíce drží. 

V závěru jsem ještě do vody umístil oschlou větev s dubovým lístečkem, kterou jsem směsí obklopil, aby nelevitovala nad hladinou.

ZÁVĚR:

Reálné ztvárnění vody je podle mého názoru jedním z nejtěžších úkolů ve stavbě diorám. Práce s transparentními pryskyřicemi vyžaduje trochu praxe ve správném smísení obou složek podle přesného poměru, a technice lití na připravené místo. Také vlastní míchání obou složek chce jistou zkušenost, abychom do hmoty zamíchali co nejméně bublin.

Detail květů leknínu

Pokud skladujeme otevřené balení pryskyřic delší dobu, je zde riziko navlhnutí a vzniku nepředvídatelného chování během tuhnutí a případného mléčného zakalení po vytvrzení.

ODKAZY:

odkaz na článek o stavbě opěrné zdi zde
odkaz na výrobu Orobince širokolistého zde
odkaz na obecné zásady při tvorbě přírody zde
odkaz na výrobu travních trsů zde
odkaz na výrobu Leknínu bílého zde
Lepidla, která používám zde 

POUŽITÝ MATERIÁL:

lepenka, sádra, křemičitý písek, jemná zemina, křída, disperzní lepidlo, tavné lepidlo, epoxid Araldite 2020, Vallejo- still water, Deluxe materials- Micro balloons

měřítko 1/35