Parkové šachy

Šachy mě naučil hrát můj trpělivý dědeček asi v šesti letech. Tato hra nutí člověka přemýšlet a zároveň se u ní dobře relaxuje. Dobrý pocit z vítězství nad vychytralým soupeřem je také velmi příjemný a vždy mě motivuje do další hry. Navíc žádná partie není nikdy stejná, je zde proto nepřeberné množství možností pro rozvoj logického myšlení a různých taktických postupů.

Již je to opravdu dlouho, co mě napadlo, použít jako dobrý doplněk do diorámy parkové šachy. Musel jsem ale čekat až bud stavět diorámu s námětem, kde by se dal tento doplněk použít.

Do své rozestavěné diorámy parku jsem proto s parkovými šachy počítal již od samého začátku. 

CHARAKTER A SOUČÁSTI HRY:

Myslím, že pravidla hry a názvy figur není třeba představovat, snad jen zmíním, že šachy vznikly v 15. století z perské hry šatranž. Partie se odehrává na čtvercové šachovnici, která má 8x8 polí. Pole mají nejčastěji černou a bílou barvu a navzájem se střídají. Každý hráč má na začátku partie 16 figur, z nichž každá má jinou hodnotu a jiná pravidla pro pohyb po šachovnici. Cílem je dát mat soupeřovu králi, což někdy může zabrat i hodiny- záleží na schopnostech hráčů. 

MÁSTRY:

Základy figurek jsem vysoustružil z polyuretanového (PUR) špalíčku, které si pro tyto účely odlévám. Detailní popis soustružení naleznete na videu zde. Každou figuru jsem zhotovil ze dvou kusů. Nejprve jsem vysoustružil hlavici a tu pak nalepil na nohu. Hlavice i s nohou se u každé figury liší rozměry.

KRÁL A DÁMA:
Tyto figury jsou nejvyšší, hlavice jsem vysoustružil tak, aby připomínaly hlavu s nasazenou korunou a límcem s okružím okolo krku. Zdobení koruny je zhotoveno z hliníkového plechu pomocí kornajsny. Králova koruna má na vrcholu kříž.

Předloha krále a mástr Královny

OSTATNÍ FIGURY:

Střelci, věže a pěšci jsou vyrobeny totožně, akorát bez zdobení plechem.

Mástr věže a předloha pěšce

Předloha střelece

S figurkou koně bylo nejvíce práce, je vyroben ze soustružené nohy a hlavy koně ze stavebnice francouzských husarů od Italeri v měřítku 1/72. Plast, ze kterého je stavebnice vyrobena, je ten nejhorší, se kterým jsem kdy pracoval. Špatně se obrábí a nedá se téměř vůbec lepit.

Mástr jezdce

Po vytvoření všech šesti základních figur jsem přistoupil k jejich zaformování  do silikonu. 

Hotové mástry připraveny k zaformování

Předlohy s přiloženým měřítkem pro lepší představu o velikosti figur

ODLITKY:

Technikou odlévání, kterou jsem popsal zde, jsem si namnožil všechny figury do potřebného množství. Tato práce mě vůbec nebaví a těším se vždy na její konec. 

Forma, odlitky a mástry

Zkušební rozestavění figur do základní pozice

ŠACHOVNICE:

Jak jsem již napsal výše, šachovnice je tvořena ze 64 čtverců uspořádaných do čtverce (8x8). Abych model nějak oživil, rozhodl jsem se naznačit nerovnosti povrchu usazením některých dlaždic níže, jakoby se vlivem pohybu hráčů a figur propadaly do pískového podloží. Proto jsem původní myšlenku vyrýt dlaždice do celistvého kusu plastu zamítl a vyrobil jednotlivé čtverce o velikosti 7x7 mm z plastové destičky. 

Lepení jednotlivý dlaždic na papír

Ty jsem následně nalepil na papír s předtištěnou mřížkou, abych si usnadnil hlídání geometrie.

Hotová šachovnice před nabarvením

BARVENÍ:

Všechny figury jsem oboustrannou lepicí páskou přilepil na karton a nastříkal barvami Tamiya.

Základní nástřik

Základní nástřik

Šachovnici jsem nabarvil štětcem barvami Vallejo.

Šachovnice v základní barvě

PATINA: 

Figury jsem následně patinoval oleji

Hotové a nepatinované bílé figury

Hotové černé figury

Šachovnice je napatinována oleji, mech je znázorněn barvami Vallejo.

Šachovnice po patině

ZASAZENÍ DO TERÉNU:
Pro zasazení šachovnice do terénu parkové cesty jsem z plastových destiček zhotovil kamenný rám a celý komplet následně přilepil na místo.

Zasazení do terénu diorámy

ROZMÍSTĚNÍ FIGUR: 

Rozmístění jednotlivých figur jsem zvolil totožné, jako v závěru jedné šachové partie, mezi mnou a mou ženou, kde jsem mimochodem nakonec prohrál. Aby nebylo celé okolí přeplněné vyřazenými figurami, rozhodl jsem se použít jen několik z nich.

Rozmístění figur v rozpracované diorámě parku

ZÁVĚR: 

Při našem pravidelném setkání s modeláři jsem za tento neobvyklý doplněk diorám sklidil pochvalu. Michalu Křepelkovi (odkaz na stránky zde) se nápad zalíbil natolik, že se dokonce rozhodl použít šachové figury, které mi zbyly ke své právě dokončené figurce Napoleona, což mi udělalo velikou radost.

Rozmístění figur v rozpracované diorámě parku a figurka Michala Křepelky

ODKAZY:

Odkaz na článek o technice odlévání zde
video- domácí odlévání zde
nákup silikonu a pryskyřic zde.
Odkaz na článek o domácím soustružení zde
Lepidla, která používám zde

POUŽITÝ MATERIÁL:

Polyuretanové špalíčky, hliníkový plech, silikon ACC, Polyuretan Rencast, plastová destička, vteřinové lepidlo, papír

měřítko- 1/35 

Palladiánský most

Palladiánský most (Palladian bridge) byl postaven v roce 1730-1738 v anglickém přírodně krajinářském parku Stowe (odkaz na fotografie zde). Obdobným parkem v ČR je park Lednice u Brna.

Olej na plátně
20x25cm

Maják- moře

V tomto posledním 4. dílu článku o výrobě diorámy Maják se budu zabývat popisem výroby moře. Odkazy na všechny související články najdete na konci tohoto článku.

Napodobení vln tříštících se o skaliska bylo od samého začátku velikou
výzvou. Protože jsem si od počátku nebyl jist výsledkem, byla výroba vody mým prvním krokem při stavbě celé diorámy. Rozhodl jsem se, že vlny vyrobím ze sádry, kterou pak pokryji gelem, jenže vše bylo nakonec jinak.

VYPĚNĚNÍ RÁMU:

Abych odlehčil již tak dost těžkou diorámu, rozhodl jsem se použít jako základ vln montážní pěnu, která je lehká. Pěnu jsem nanesl i na balzový rám jako budoucí ochranu před pokroucením od vlhké sádry. Po vypěnění prostoru jsem čerstvou nabývající pěnu srážel špachtlí, aby příliš nevyběhla a zároveň ji přibližně tvaroval do podoby budoucích vln.

Zatvrdlá montážní pěna

SÁDROVÉ VLNY:

Po utuhnutí pěny jsem rozmíchal hustší sádru s přídavkem lepidla a nanesl ji na základ v tlusté vrstvě. 

První vrstva sádry na povrchu pěny

Po zavadnutí jsem sádru tvaroval mokrými prsty do podoby vysokých vln. 

Tvarování vln prsty, nahrubo vytvarované vlny

Mokrým štětcem jsem současně vyhlazoval povrch, který by měl být hladký, bez viditelných hrudek. Hrudky a nerovnosti jsou totiž pod gelem vidět a upozorňují tak oko na hranici gelu a sádry. Abych snížil nasákavost, napustil jsem v závěru povrch disperzním lepidlem.

Hotový základ moře

BARVENÍ VLN:

Na internetu jsem si našel fotografie rozbouřeného moře na Kanárských ostrovech. Je zajímavé, že i přes tmavé skály zde má voda dosti světlou barvu.
K barvení jsem použil od oka namíchané odstíny barev Tamiya. Začal jsem od nástřiku hloubek tmavší barvou a pokračoval postupným zesvětlováním až k vrcholkům vln.

Použité barvy

Nástřik hloubky

Postupné zesvětlování až k vrcholkům vln

TVORBA HLADINY:

Zakoupil jsem přípravek pro tvorbu vody Vallejo- Water Effects a po zaschnutí barev jsem jej začal pomocí tvrdšího štětce nanášet na podklad. 

Použité přípravky na tvorbu hladiny

Přípravek je ředitelný vodou, bez zápachu, má vzhled i konzistenci krému na ruce. Štětcem se dobře tvaruje a při nanesení tenčí vrstvy poměrně rychle schne. Během schnutí se bílá pasta mění na průhlednou, tvrdou hmotu. Nevýhodou je, že se poměrně dost sesychá a v tlustších vrstvách schne nepřijatelně dlouho. 

Nanesení gelu

Během tvarování vln jsem nanesl asi tři vrstvy gelu, ale moře nemělo stále požadovanou „hloubku“. Nanesl jsem proto čtvrtou, silnější vrstvu, která však tuhnula dlouhé tři týdny. Pak mi Pavel Švejda poradil zakoupit gel od Golden Artist Colors. Tento má poněkud hutnější strukturu a je lepší jej nanášet špachtlí, jelikož měkký štětec vlny neutáhne do požadovaného tvaru. Zdá se mi, že tento gel má mnohem lepší vlastnosti, tuhne poměrně rychle i v tlustší vrstvě a tolik se nesesychá. 

Gel během zasychání  postupně zprůhlední a jeho výška se dost seschne

PĚNA A VODNÍ STŘÍKANCE:

Pro tvorbu pěny jsem použil více metod a materiálů, nejvíce jsem se těšil na znázornění velkých cákanců vody. Ztvárnění jsem si rozdělil na několik kroků.

ČEPIČKY VLN:

Po zaschnutí vln jsem na jejich vrcholky nejprve začal přidělávat pěnu z vaty a gelu Scenic Water od firmy Deluxe Materials. Tuhý gel kapalní při vyšší teplotě, rozpuštěný v horké vodní lázni se dobře nanáší štětcem. Před použitím tohoto gelu bych chtěl důrazně varovat. Již při nákupu jsem totiž obdržel gel, který byl dosti nažloutlý, je to patrné i na fotografii níže. Nevěnoval jsem tomu pozornost až do doby asi měsíc po ukončení stavby, kdy mi všechna pěna a vrcholky vln postupně úplně zhnědly. Proto je při nákupu nutné vybrat kelímek s úplně čirou hmotou uvnitř!

Vodní lázeň, vata a gel

TYP NA VÝROBU VODNÍ LÁZNĚ:

Vodní lázeň lze snadno vytvořit pomocí dvou do sebe zapadajících kelímků. Do jednoho kelímku vložíme gel a do druhého (většího) nalijeme horkou vodu. Teplotu vody během delší práce na diorámě udržujeme například v termosce.

Z vaty jsem si připravil proužky a pomocí gelu, pinzety a štětce je lepil na vrcholky vln. 

Nalepení proužku vaty na špičku vlny

Pak jsem celý proužek přetřel horkým gelem a pro nadýchanější vzhled pomocí pinzety vytahal jednotlivá vlákna vaty. 

Vytažení části vláken pro nadýchanější vzhled

V závěru jsem zahnutou zubařskou sondou vytvaroval přepadávající vršek vlny.

Tvarování překlápějícího se vrcholu vlny zubařskou sondou

Hotová převalující se vlna

JEMNÁ PĚNA NA KAMENECH:

Chvíli jsem přemýšlel jak ztvárnit jemnou pěnu vznikající na kamenech po odtečení vody. Nakonec mě napadlo použít drobných kuliček Micro Ballons od Deluxe Materials. Jsou to opravdu velmi drobné kuličky bílé, jsou lehké, pozor dají se snadno vdechnout. Micro Ballons jsem rozmíchal v již zmíněné pastě Vallejo. 

Na potřebná místa jsem vzniklou kaši nanesl pomocí štětce. Také jsem ji použil na vzestupující vrcholky vln, kde poměrně hezky imituje drobné bublinky ve vodě. 

Jemná pěna na černých kamenech působí opravdu realisticky

Zkoušel jsem také Vallejo pastu Foam and Snow, která mě však vyloženě zklamala. Požadovaného nadýchaného efektu se mi vůbec nedařilo dosáhnout.

VODNÍ CÁKANCE:

Pro tvorbu tříštící se vody jsem použil stejnou metodu jako pro ztvárnění čepiček vln. Z počátku jsem používal i stejnou vatu, ale efekt se mi moc nedařil, protože po nanesení horkého gelu štětcem, se vata v tak velké ploše dosti sléhává. Všiml jsem si, že filtrační vata do akvárií má hrubší konzistenci, a proto jsem ji použil. Tato vata má tužší vlákna více vzdálená od sebe, a proto působí vzdušnějším dojmem.

Filtrační vata a normální vata

Postupné nanášení stříkanců ke všem kamenům

Pěnu a cákance je nutno nanést i pod vrcholky vln

Po dokonalém proschnutí všech složek jsem povrch opět přetřel jednou vrstvou gelu Golden, abych celý povrch sjednotil. Následně jsem vše několikrát přestříkal lakem Sidolux. 

VEGETACE:

Když bylo moře hotové, zdálo se mi, že stále něco chybí-vodní řasy. Snažil jsem se napodobit některé druhy podle atlasu rostlin.
Pro jejich výrobu jsem použil drcený molitan Woodland Scenic. Dlouhé řasy jsou z vaty trhané ze zeleně nabarvených vatových tyčinek. Převalující se voda je opět vytvořená horkým gelem.
Na sázení řas jsem si bohužel vzpomněl příliš pozdě, rád bych jich býval umístil více i pod vodní hladinu.

A VŠE JE NAKONEC JINAK:

Jak jsem se již zmínil, asi měsíc po ukončení této diorámy veškeré vodní stříkance zhnědly vlivem špatného gelu. Proto jsem byl nucen všechno z hladiny odstranit a vyrobit znovu, tentokrát jsem použil transparentní silikon Soudal. Veškeré postupy s vatou lze se silikonem použít.
Práce s ním se mi tak zalíbila, že jsem nakonec celou hladinu vytvořil ze silikonu. Lze jej nanášet i v opravdu tlustých centimetrových vrstvách, což velmi urychluje celou práci. Docílíme tak opravdové hloubky hladiny. Doba vytvrzení záleží na tloušťce nanesené vrstvy.
Všechny gely použité výše jsou poměrně dost drahé, silikon stojí zlomek jejich ceny.

ZÁVĚR:

Během stavby se mi povedlo udělat hodně chyb, které jsem následně těžko napravoval. Například při použití sádry už teď vím, že je nutné povrch zcela vybrousit od všech nerovností, protože i malé hrudky sádry jsou pak pod gelem hodně vidět.
Pro ztvárnění velkých vodních ploch, jako v této diorámě, doporučuji použít silikon. Transparentní gely jsou také dobré, ale spíše je lze použít na drobnější vlnky v menších vodních plochách, ne pro tvorbu hluboké vody.
  

V samotném závěru jsem vyrobil cedulku, celý podstavec namořil lihovým mořidlem odstínem mahagon a přelakoval jej lesklým lakem balakryl.
Prakticky celá stavba diorámy pro mě byla zkouškou nových technik.
Napodobit moře nebylo nic lehkého, snad jsem se alespoň trochu přiblížil skutečnosti. 
Celá dioráma mi s přestávkami zabrala asi jeden rok.  

ODKAZY:
odkaz na první díl- stavba majáku zde 
odkaz na druhý díl- stavba pobřeží zde
odkaz na třetí díl- figurky a jejich příslušenství zde

POUŽITÝ MATERIÁL: 

montážní pěna, sádra, vata, filtrační vata, Micro Ballons, Scenic Water, Water Efects, Golden gel mediums, silikon, lesklý lak Sidolux, barvy Vallejo, Tamiya

Tento zkrácený článek vyšel také v časopise Modelář Extra 12/2009

měřítko- 1/35