VIDEA- DOMÁCÍ SOUSTRUŽENÍ

Soustružení drobné balustrové kuželky

Jelikož jsem na workshopu konaném v rámci soutěže Panthers Cup 2012 měl málo času na předvedení soustružení, rozhodl jsem se proto sepsat článek s přehledně popsanými postřehy. Video z workshopu doufám poslouží jako ilustrace k následujícímu textu, odkaz je zde. 


Zároveň jsem se rozhodl o vyzkoušení zase něčeho nového. Natočil jsem, sestříhal a doplnil o titulky své první vlastní video. Týká se soustružení ozdobné balustrové kuželky a odkaz naleznete na konci tohoto textu. 
Nejprve si tedy prosím přečtěte popis, kde jsem vše vysvětlil.

ZAČÁTKY JSOU VŽDY TĚŽKÉ:

Při mých začátcích jsem k soustružení používal vrtačku. Rotující model vypadal tvarem nádherně do té doby, než jsem vrtačku vypnul. Pak se teprve ukázaly všechny nerovnosti způsobené špatným vycentrováním obrobku. Začal jsem proto přemýšlet o koupi vlastního soustruhu. Nákup pro mě byl velkým krokem, ke kterému jsem se opravdu dlouho odhodlával. Přeci jen tak drahý přístroj jsem ještě nevlastnil, se soustružením jsem neměl téměř žádné zkušenosti a navíc jsem se obával, že soustruh nebudu dostatečně používat. Dnes si ale myslím, že je to jedno z nejzákladnějších vybavení potřebné pro výrobu novostaveb.  

Soustružení stěžně z bukového dřeva

Protože jsem v soustružení amatér, musel jsem si najít způsob jakým soustružit pokusem a omylem. Můj dědeček je vyučený truhlář, takže mi v mnohých postupech předává svoje zkušenosti, i když dnes už spíše pouze teoreticky. Při nákupu soustruhu jsem pečlivě zvažoval jaký typ a výrobce vybrat. Dědeček mě, pod tíhou svých nostalgických vzpomínek na svého koníčka, stále přesvědčoval, abych si pořídil velký, silný soustruh, na kterém bych si popřípadě mohl vysoustružit i nějaký nábytek. Mé námitky, že soustruh o hmotnosti padesáti kil a délce jednoho metru nebudu mít doma kam uskladnit, jej však nechávaly naprosto chladným...

SOUSTRUH:

Protože používám nářadí od firmy Proxxon, rozhodl jsem se nakonec pro zakoupení soustruhu na dřevo Micro DB250 (odkaz zde). Hlavním kritériem při výběru pro mě bylo, že je malý a lehký. Snadno přenosný, skladný a kvalitně vyrobený. 

Soustruh Proxxon Micro DB250

Při práci jej není třeba montovat ke stolu, protože do obrobku se není třeba nijak zvláště opírat. S těmito vlastnostmi souvisí i velká výhoda v tom, že soustružit lze téměř všude a to i venku! Toho využívám, když jsme s rodinou na chalupě, prach pak stačí pouze odfouknout. 
Soustruh se nehodí k soustružení do kovu, což by asi ocenily hlavně technikáři při soustružení hlavní. Tento fakt ale v novostavbách není překážkou, takže nákup mohu pro tyto účely vřele doporučit. 
Balení obsahuje vlastní soustruh, šest sklíčidel pro upnutí obrobku a další drobnosti. Pro práci s většími průměry ale doporučuji dokoupit i tříčelisťové sklíčidlo s centrálním upínáním.

OBRÁBĚCÍ NÁSTROJE:

Pro vlastní obrábění nepoužívám žádné profesionální nástroje. Pro mé účely bohatě stačí vybroušené jehlové pilníky. Tvar každého pilníku jsem si vybrousil na brusce. Postupem času jsem zjistil, že k výrobě jakéhokoliv doplňku potřebuji pouze několik pilníků základních tvarů. Čím kvalitnější zakoupené pilníky jsou, tím déle vydrží ostré. K čištění obrobku během práce používám zubní kartáček nebo štětec. Pro finální leštění používám proužek látky.

Nástroje k obrábění: smirek, hadr a vybroušené pilníky

MATERIÁL:

Zkoušel jsem mnoho materiálů, ale pro potřeby novostaveb mi vždy něco nevyhovovalo. Například dřevo nechává hodně chlupatý povrch, který se musí brousit a leštit. Plast se taví i při nízkých otáčkách.
Postupem času jsem došel k názoru, že se mi nejlépe pracuje s polyuretanovým špalíčkem (PUR, rezin) a sádrou.

Sádra:

Sádru používám pro soustružení větších celků- kopule, ochozy domů atd. Její nevýhodou je, že se při náhlém tlaku na rotující obrobek štípe a vzniká z ní velké množství jemného prachu. Pro soustružení si odlévám špalíčky potřebné velikosti do různých kulatých nádob.

Sádrový špalíček odlitý pro soustružení ze sádry. Vpravo sádrový ochoz a základ kupole.

Rezin:

Polyuretan se mi zdá ze všech materiálů nejlepší. Při tlaku se málo štípe, netaví se a lze do něj naznačit i velmi jemné reliéfy. Proto jsem si z kulatých předmětů o různých průměrech- lahvičky, vrtáky, trubičky atd. vyrobil formu ze silikonu, do které si potřebné špalíčky odlévám, a ze kterých pak soustružím.

Silikonová forma a rezinové špalíčky

Velkou nevýhodou rezinu je však jeho kancerogenita, při soustružení vzniká jemný prach, takže je dobré používat roušku, popřípadě obrobek průběžně namáčet mokrým štětcem.

POSTUP:

Předem chci upozornit, že při práci vzniká velké množství špon a prachu. Je proto výhodné soustružit v samostatné místnosti a ne přímo uprostřed obýváku. Během obrábění zachycuji nejhrubší odpad  hubicí vysavače, připevněnou co nejblíže k obrobku. 

Pro eliminaci drobného prachu lze obrobek průběžně smáčet kapkami vody. To by mělo alespoň částečně zaručit, abychom kancerogenní mikročástice prachu nevdechovali.

Orovnání povrchu:

Po upnutí špalíčku do sklíčidla, je nutné nejdříve povrch orovnat. Při upnutí se nám totiž téměř nikdy nepodaří obrobek dokonale vycentrovat, takže při spuštění soustruhu pak špalíček takzvaně hází. Toto házení se projevuje jako drobný stín okolo rotující masy, která je vycentrovaná. Při přiložení obrábějícího nástroje pak drobným kopáním. Na samotné orovnání používám pilník s jehlovým hrotem. Když je obrobek orovnán, je vidět jen perfektně vycentrovaná masa válcovitého tvaru. Do takto připraveného špalíčku pak začínám soustružit daný předmět. 

Orovnání špalíčku vybroušeným plochým pilníkem

Rozkreslení tvaru:

Tvar vznikajícího modelu je dobré si předem nakreslit na kus papíru. Pro ty, kteří mají dobrou představivost, to však není potřeba. 

Nákres tvaru budoucí kuželky

Abych měl lepší představu o rozměrech, nejprve si na již rotující obrobek rozkreslím všechny rozměry modelu tužkou.
 
Vlastní soustružení:
Soustruh zapnu a lehkým přiložením pilníku začínám do obrobku tlačit. Pilník je důležité mít opřený o nožový suport, tím získáme jistotu v pohybu a možnost přesného obrábění. Po vytočení základního tvaru pak zvýším otáčky a dodělávám jemné drobnosti. 

V samotném závěru pak soustruh přepnu na nejvyšší otáčky a již hotový obrobek vyhlazuji a leštím. Při obrábění dřeva používám k vyhlazení proužek smirkového papíru o hrubosti 1000. Je nutné dávat pozor, abychom si neobrousili jemné detaily, ale obrobek spíše vyhladily. Pak povrch finálně vyleštím kusem látky. Soustruh vypnu a zkontroluji, zda je vše podle mých představ. U materiálů s jemnou strukturou (rezin, sádra) smirkový papír nepoužívám a přistupuji rovnou k leštění látkou.

Nákres a hotová kuželka vytočená z rezinu

Je důležité si uvědomit, že po vyjmutí hotového obrobku ze sklíčidla soustruhu, již není možná případná další korekce soustružením nebo leštěním. Obrobek se nám totiž už nepodaří přesně vycentrovat a po opětovném upnutí nám bude opět házet, jako špalíček na začátku před orovnáním.

VIDEO:

A nyní nadešel čas pro již slíbené video. Dalo mi dost práce, tak snad bude k užitku... ( Zjistil jsem, že v některých prohlížečích se video nezobrazuje, pokud je tomu tak, klikněte zde)

PÁR FOTOGRAFIÍ MÝCH VÝROBKŮ:
Tyto výrobky jsou součástí modelů, které najdete na mých stránkách...

Optická soustava majáku a mástry šachových figurek

Balustrové kuželky

Ochozy ze sádry pro novostavbu majáku. Vpravo spodní ochoz sesazen k majáku

PÁR RAD NA ZÁVĚR:

Při soustružení je nutno dát pozor na pár bezpečnostních opatření, které nám popřípadě mohou i zachránit život.
1) Pevně upnout obrobek před zapnutím soustruhu.
2) Dlouhé vlasy sepnout za hlavu- jinak dojde snadno ke skalpování.
3) Odstranit všechny volné části oděvu- nedoporučuji soustružit například s kravatou...
4) Při práci s některými materiály je vhodné používat ochranné pomůcky- rouška, brýle.

Horní ochoz rozpracovaného majáku

ZÁVĚR:
Soustružení je opravdu krásná práce, kterou mám velmi rád. Pozorovat, jak materiál pod nástrojem ubývá a formuje se ve výsledný tvar, má zvláštní kouzlo. Pro výrobu novostaveb a různých domácích dekorací je pro mě soustruh dnes již neodmyslitelná pomůcka, bez které bych mnoho vymyšlených věcí nemohl dotáhnout do konce. 

ODKAZY:

Odkazy na články o modelech, kde jsem soustružení dosud uplatnil. 

Odpoledne v parku- oblouček 1. díl zde
Odpoledne v parku- oblouček 2. díl zde

Opěrná zeď- odkaz zde 
Lodě- dekorace- odkaz zde 
Parkové šachy- odkaz zde 
Maják- odkaz zde 
Osobní vagon řady Be- odkaz zde 

LEPIDLA, KTERÁ POUŽÍVÁM

Lepidla, která v současnosti používám

Na soutěži Panthers Cup mi byla nabídnuta k odzkoušení sada vteřinových lepidel od firmy Henkel s prosbou o sepsání malé recenze. Rozhodl jsem se proto tento článek věnovat lepidlům nejen od této firmy, ale všem, která používám při modelaření.



DISPERZNÍ LEPIDLO Ponal Super 3:

Je vodovzdorné lepidlo na dřevo.  Vlastnostmi se v mnoha směrech podobá lepidlu Herkules, je ředitelné vodou. Po vytvrzení má dobrou pevnost a průhledný vzhled s lehkým mléčným zakalením. Doba zavadnutí je 10 minut. Používám ho při většině postupů během stavby diorám- tvorba vegetace, tvorba terénu. Lze jej použít při práci se dřevem, papírem, styroporem a dalšími materiály. Pro lepší pevnost jej přidávám do sádry. Lepidlo seženete v každém „Bau”obchodě.

TAVNÁ PISTOLE:

Je jedním z mých nejoblíbenějších nástrojů k lepení. Používám ji téměř na všechny práce nejen při stavbě diorám, ale i v domácnosti. Výborně se hodí na lepení dřeva při výrobě rámečků diorám, ztvárnění vysoké trávy, výrobu kmenů stromů, utěsňování prostoru při ztvárnění vodních ploch. 

Nehodí se pro lepení styroporu, který se pod lepidlem taví. Pozor na horké lepidlo, které velmi lne k suché kůži a působí tak hluboké dlouho se hojící popálení!

Tavná pistole Bosch s patronami

Pro ty, kteří neznají lehce nastíním princip: 
Po zapojení pistole do elektrické zásuvky dochází po určité době k zahřátí jejího středu (doba ohřevu se odvíjí od kvality výrobce). Pozvolným tlakem na spoušť pistole (kvalita materiálu spouště se odvíjí od kvality výrobce) vsunujeme patrony s lepidlem, které se taví a vytéká z protilehlé strany tenkou tryskou.

Za celou dobu používání jsem vyzkoušel asi šest druhů pistolí. Nejčastější poruchou je ulomení spouště při jejím mačkání. Po mnoha nedobrých zkušenostech jsem nakonec zakoupil tavnou pistoli Bosch, která je ve srovnání s konkurencí poměrně drahá, ale je kvalitní. Rychle se zahřeje a spoušť je vyrobena z kvalitního plastu, který je odolný tlaku. Tuhé patrony s lepidlem lze zakoupit v každém „Bau”obchodě od mnoha výrobců. 

EPOXIDOVÁ LEPIDLA:

Pro opravdu pevné spoje používám rychle vytvrzující dvousložková epoxidová lepidla Araldit řady 2000. V řadě existuje více typů, lišících se dobou zpracovatelnosti, barvou po vytvrzení, a dalšími parametry. Nejraději mám Araldit Rapid, který tuhne po 5 minutách.

Lepidla používám pro lepení větších dílů sádry, styroporu, kovů, hliníku, dřevěných desek a dalších materiálů. Také se hodí k lepení keramiky, mramoru i betonu. 

vlevo Araldit 2021 a Araldit Rapid, vpravo pistole pro vymačkání lepidla

Araldite 2020

S Aralditem 2020, který je určen pro lepení skla, vytvářím čiré díly a rovné krystalicky čiré vodní plochy. Jeho výhodou je dlouhá doba vytvrzení, díky které mám dostatek času na vyčištění pryskyřice od bublinek, které vznikají pří míchání a lití „vody”do diorámy (odkaz zde). Pro natónování hladiny používám barvy Tamiya. Vodu zároveň nemusíme lít po více vrstvách, jako u některých pryskyřic. Vytvrzení je možné i ve vrstvě okolo 3 cm, což nám značně urychlí práci. Techniku práce s tímto čirým epoxidem jsem detailně popsal v článku DOMÁCÍ ODLÉVÁNÍ.

Odlitky čoček, čirá pryskyřice po rozmíchání, tónovaná pryskyřice

Lepidla lze zakoupit u firmy mého otce Skolil Kompozit


VTEŘINOVÁ LEPIDLA HENKEL:

Každé z vteřinových lepidel, které jsem vyzkoušel je univerzální a hodí se tedy na rychlé slepení některých druhů plastů, gumy, kůže, dřeva, porcelánu a kovů. Práce s nimi je rychlá, lepidla se dají dobře odstranit debonderem. Dobře reagují na aktivátory.

Loctite 480:

Je řídké vteřinové lepidlo černé barvy. To přináší velikou výhodu, že přesně vidíme kam jsme lepidlo aplikovali, nebo kam přesně nám „vyprsklo ” při pádu otevřené lahvičky na zem (mám odzkoušeno). Lepidlo se hodí k lepení tmavých věcí, protože po vytvrzení nezanechává bílé zamlžení. Lepený kus má manipulační pevnost za cca 20 vteřin.

Super Attak Precision:

Průhledné vteřinové lepidlo, je velmi řídké, takže dobře zateče do drobných spár modelu. Po vytvrzení ale zanechává „bílou mlhu”. Lepidlo je dodáváno v nádobce s dlouhou aplikační tryskou. Podle výrobce je to výhodou při lepení těžko dostupných míst. Osobně si ale myslím, že aplikace lepidla na model přímo z nádobky není vhodná, protože množství se vzhledem k řídkosti velmi špatně dávkuje. Lepidlo má po vytvrzení velkou pevnost a dá se dobře brousit.

Super Attak Ultra Plastik:

Řídké lepidlo pro rychlé lepení všech druhů plastů: polyethylen, polypropylen, PVC, vinyl, nylon, plexisklo a další. Balení obsahuje tubu s aktivátorem a tubu s lepidlem. Aktivátor se nanáší na očištěný povrch obou lepených dílů, po 1-2 minutách se na jeden díl aplikuje vteřinové lepidlo a oba díly se rychle přitisknou k sobě. Toto lepidlo není odolné vodě.

Super Attak Power Gel:

Univerzální gelové vteřinové lepidlo použitelné pro lepení svislých ploch, lepidlo nikam nestéká a zůstává na aplikovaném místě. Po přiložení obou dílů lze ještě několik vteřin s díly manipulovat a upravit je tak do správné polohy.

Super Attak Power Easy:

Gelové lepidlo s delší dobou tuhnutí, manipulace s díly je možná i 5O vteřin, k úplnému vytvrzení dochází až za 1 hodinu. Lepidlo se nehodí k lepení polyethylenu, polypropylenu a kůže.

OSTATNÍ VTEŘINOVÁ LEPIDLA:

Z ostatních vteřinových lepidel používám výhradně řídké lepidlo HVP modell. Středně husté a husté lepidlo nemá pro mé potřeby význam, protože velmi rychle v nádobce tvrdne, i přesto, že jej uchovávám v lednici.

ZPŮSOB APLIKACE:

Mnohokrát se mi vymstilo dávkování lepidla přímo z tuby na lepený spoj. Proto jako pracovní rezervoár používám plata od léků, do kterých aplikuji menší množství lepidla. To pak na model přenáším pomocí zubařského pátradla. Pomocí rezervoáru se zároveň eliminuje „opatlání ” a následné ucpání trysky lahvičky od lepidla.

AKTIVÁTOR:

Občas se mi stává, že vteřinové lepidlo nechce po přiložení obou dílů vytvrdnout. Někdy stačí na spoje fouknout a vlhký proud vzduchu urychlí reakci tuhnutí. Pokud ani to nepomůže, pak se velmi dobře hodí Aktivátor vteřinových lepidel, který po nanesení na povrch s lepidlem velmi rychle reaguje a dochází k bleskovému vytvrzení. Při aplikaci aktivátoru stačí opravdu velmi malé množství. Pozor na vzniklý aerosol, který nám může vytvrdit i lepidlo v pracovním rezervoáru na stole. Nejraději používám aktivátor s pumpičkou Flashtac, protože se množství lépe dávkuje a z lahvičky nevyprchává hnací plyn. Pozor některé aktivátory leptají plast!

DEBONDER:

Pro odstranění přebytků vteřinového lepidla ať už na modelu, podlaze nebo na nástrojích, se výborně hodí debonder. Naneseme ho vatovým tampónem na postižené místo a počkáme, až lepidlo změkne, pak jej lehce setřeme z povrchu. Pozor některé debondery leptají plast!

Aktivátory a debondery, které používám

SKLADOVÁNÍ:

Vteřinová lepidla skladuji v lednici, chladné prostředí totiž prodlužuje jejich dobu zpracovatelnosti. Například neotevřené lepidlo Super Attak Precision mi v lednici vydrželo i jeden rok.

ODKAZY:

Odkaz pro nákup epoxidových lepidel zde.